Davide, jste studentem Ekonomie na VŠE, kromě toho jste založil také makroekonomicky orientovaný mikro-fond D&K digital. Vysvětlíte nám, o co se jedná?
Jedná se o fond, v rámci, něhož obchodujeme primárně s kryptoměnami. Většina našich obchodních strategií se zakládá na práci s tzv. “On-Chain” daty, tedy analyzování velkého množství dat, pocházejících z metadat proběhlých transakcí, z čehož poté vytváříme další statistické metriky. Vlastní inovativnost našeho projektu pak spočívá právě v tom, že naše investiční strategie jsou značně založeny právě na těchto postupech, se kterými většina v současnosti fungujících fondů do takové hloubky nepracuje.
Co vás dovedlo k zájmu právě o ekonomii a kryptoměny?
Už od mala jsem byl fascinován fungováním finančních trhů, a když jsem pak objevily kryptoměny, velice mě to nadchlo, jelikož jsem věřil, že právě kryptoměny mají nemalý potenciál s sebou do finančního sektoru přinést velké množství inovací.
Co mě na kryptoměnách dodnes fascinuje je práce s pravděpodobností a asymetričností rizik a jejich dopadů, které často vytvářejí neintuitivní rozhodovací situace. Zatímco v tradičních finančních trzích se s těmito situacemi již pracuje matematicky správně, v nových kryptoměnových strukturách se ještě často nalézají systemické chyby. Ty se snažíme odhalovat a pak hledáme způsoby, jak na nich tvořit zisk.
Jak se ke kryptoměnám staví vyučující/studenti na VŠE? Jsou zde nějaké hlavní názorové proudy?
Když jsem před třemi lety na VŠE nastupoval, mezi studenty existovaly tři tábory – jeden tábor vnímal kryptoměny jako Ponzi scheme, nebo jako formu gamblingu, zatímco druzí je vnímali jako zázračný “všelék”, schopný vyřešit všechny aktuální problémy finančního systému a zbytek studentů kryptoměny prostě nezajímaly. V poslední době mám pocit, že se tyto tábory umírňují a roste počet studentů, kteří vidí potenciál kryptoměn, aniž by ale vůči nim ztratili zdravou skepsi.
Bohužel se to stejné ale nedá říct o vyučujících, kde až na čestné výjimky většina z nich kryptoměny bere stále buďto jako podvod nebo jako módní výstřelek současné generace, který před sebou ale nemá žádnou budoucnost. Za podotknutí podle mě v tomto stojí i to, že většina oněch výše zmíněných “čestných výjimek” věří, že jen Bitcoin zde zůstane, zatímco ostatní kryptoměny zaniknou
Kolik v současné době existuje kryptoměn a proč jich je tolik?
Desítky tisíc. Jednoduše proto, že je velmi jednoduché kryptoměnu jako takovou vytvořit. Nicméně více než 99 % existujících kryptoměn jsou kopie, vtipy, podvody, nebo jen jednoduše projekty bez účelu. Stvořit jednoduchou kryptoměnu zvládne technologicky zdatný člověk za pár minut. Naopak vytvořit a naprogramovat něco inovativního je nesrovnatelně náročnější.
Použiji srovnání s webovými stránkami při růstu internetu. Těch známých a technologicky zajímavých je jen pár, i když existují stovky projektů, které se mezi těch “pár” snaží dostat. Ale ty tisíce nezajímavých nebo již mrtvých projektů nejsou relevantní.
Dominik Stroukal nedávno v jednom rozhovoru prohlásil, že ostatní kryptoměny kromě bitcoinu zaniknou. Souhlasíte s tímto názorem a platí tedy, že bitcoin je z kryptoměn stále nejjistější investicí?
Do jisté míry souhlasím, že absolutní většina projektů zanikne. Ale také osobně věřím, že v následujících letech se ustálí ještě několik dalších kryptoměn, a že jedna z nich téměř určitě bude aktuální dvojka – Ethereum, na kterém aktuálně stojí většina decentralizovaných financí.
Stále platí, že Bitcoin je králem. Kdybych aktuálně tvořil konzervativní kryptoměnové portfolio, na které nechci dalších deset let sáhnout, naprostou většinu bych dal právě do Bitcoinu.
Jak byste doporučil s kryptoměnami pracovat v rámci portfolia tzv. konzervativním investorům, kteří investují především do ETF fondů, akcií, dluhopisů apod.?
Kryptoměny jsou stále extrémně volatilní, na druhou stranu nabízejí zajímavý poměr risku vs. návratnosti. Osobně bych vzal malý díl kapitálu dedikovaného na rizikovější instrumenty a nechal ho ležet v Bitcoinu.
Ze zkušeností lidí kolem mě problém spočívá z velké části v psychickém dopadu volatility kryptoměn na vlastníka. Jednoduše by se dalo říct, že je kvůli volatilitě kryptoměn téměř návykové kontrolovat cenu svých kryptoměn, což dokáže dost mávat s náladou a ve výsledku vést i k neracionálním rozhodnutím. Představte si, že u ranní kávy zjistíte, že jste přes noc přišli o 20 % své pozice – jak budete reagovat? Jste si jistí, že byste v tu chvíli správně a s chladnou hlavou vyhodnotili situaci? V tomto ohledu mám jednoduché pravidlo – investujte jen tolik, kolik vás nebude bolet ztratit, a to i přesto, že v dnešní době celkový zánik kryptoměn není již tak pravděpodobný.
V rámci Colors Of Finance vystoupíte se svou přednáškou „Jak poznat kdy neinvestovat do kryptoměn“. Vysvětlíte nám, o čem přesně bude a co se díky ní posluchači dozví?
Ve zkratce si přiblížíme fungování makroekonomických dat agregovaných z jednotlivých transakcí v živém čase, vysvětlíme si, jak poznat základní trendy v kryptoměnách a ve výsledku se dostaneme k tomu jak spolehlivě poznat kdy NEinvestovat do kryptoměn.
Proč by si návštěvník neměl nechat ujít konferenci Colors of Finance?
Colors of Finance je bezesporu jedna z nejzajímavějších konferencí svého druhu v České republice, která spojuje přední osobnosti české ekonomické scény a díky své rozmanitosti nabízí návštěvníkovi možnost získat hluboký vhled do mnoha rozdílných problematik a poslechnout si praktické zkušenosti přímo od jednotlivých osobností. A samozřejmě taky proto, že tam budu mít já svou přednášku. 😉
Než se pokusíme odpovědět na tuto otázku, proveďme shrnutí, co to vlastně inflace je, kdy může růst nad „slušné“ meze a proč se tak děje.
Stovky let bez inflace
V průběhu staletí ceny někdy rostly a někdy klesaly. V převážně zemědělských ekonomikách záviselo především na úrodě. Čas od času nastala válka či udeřil mor, ceny se však obvykle vrátily na běžnou úroveň. Tak tomu alespoň bylo zhruba do začátku 16. století, jak vyplývá z britského indexu spotřebitelských cen zpětně spočteného počínaje rokem 1209 díky mravenčí práci britských historiků a ekonomů.
Během 16. století proudí do Evropy zlato a stříbro z nově dobytých španělských kolonií v Americe. Nastává jev zvaný „cenová revoluce“. Španělští vzdělanci si tehdy jako první všimli vztahu mezi dovozem zlata a cenami zboží. Vzniká zárodek kvantitativní teorie peněz.
Španělé nakonec zjistili, že bohatství nespočívá ve zlatě. Dokonce ani ve zboží, které si za ně lze koupit. Monetární expanze (řečeno moderní terminologií) způsobila ve Španělsku inflaci, pokles konkurenceschopnosti místních řemesel a nakonec měla za následek, že průmyslová revoluce začala jinde: v Anglii, která měla to štěstí, že v jejích koloniích bylo velmi málo zlata.
Věnujme ještě pozornost cenové špičce, která vrcholí v roce 1813: jde o důsledek napoleonských válek. Války jsou vždy silným proinflačním faktorem, neboť souvisí s růstem státních dluhů, tiskem nekrytých peněz a také s omezením zahraničního obchodu. Platilo to za Napoleona, platí to dnes.
Po skončení napoleonských válek cenový index v Británii vykazoval pozoruhodnou stabilitu. Růst fyzické produktivity průmyslu znamenal nižší ceny zboží. Parní stroj zlevnil dopravu. Absence rozsáhlých mezinárodních konfliktů přispěla k rozvoji obchodu. Navzdory řadě finančních krizí bylo 19. století dobou hospodářského rozkvětu Evropy i Ameriky.
Proč ale docházelo k finančním krizím? Bankovnictví bylo tehdy značně nedokonalým odvětvím. Kromě tohoto se projevovaly neblahé státní zásahy, zejména francouzské reparace Německu po roce 1871.
Než obrátíme pozornost k inflační expanzi spojené s první světovou válkou (nelze nevidět ostrou špičku na předchozím grafu!) vraťme se na chvíli do 70. let 19. století.
Inflace, krize a války
V roce 1871 Prusko dokázalo sjednotit Německo a zároveň vojensky porazilo Francii. (Bylo to první a zároveň jediné vojenské vítězství sjednoceného Německa.) Od poraženého státu si nechalo vyplatit reparace v hodnotě 20 procent německého HDP během tří let. Francie si s touto zátěží poradila překvapivě snadno; mnohem horší dopady měla tato událost na Německo a sousední Rakousko.
Jak to? Vždyť je přece skvělé dostat kupu peněz za vyhranou válku, ne?
Ne, není to skvělé.
V Německu tento příliv peněz vyvolal mimořádný investiční boom. Peněžní zásoba vzrostla během tří let z 254 milionů marek na 762 milionů – toto je doklad vysoké peněžní inflace.
Peníze se rychle dostaly do soukromého sektoru a začalo se s nimi podnikat. Nastala úvěrová inflace, jakou svět neviděl. Jenomže ve financích vždy platí, že nadbytek kapitálu vede ke ztrátovým investicím. O dva roky později: finanční krize začíná pádem akcií na vídeňské burze dne 9. května 1873. Ihned následuje bankovní krize v Rakousku-Uhersku i v Německu. Trvala až do roku 1879, její dozvuky ve světě byly patrné ještě po roce 1890.
Tak to dopadá, když peněžní inflace je příliš vysoká: výsledkem je úvěrová inflace a potenciálně i bankovní krize. Jelikož bankovní krize má za následek zásadní omezení objemu poskytovaných úvěrů, přichází úvěrová a peněžní deflace, což bývají doprovodné jevy těžkých hospodářských krizí. To je důvod, proč se centrální bankéři bojí jakékoli deflace jako hlízového moru, ačkoli mírná deflace způsobená poklesem cen komodit, služeb či růstem produktivity je zcela neškodná. Centrální bankéři by měli více studovat historii, aby neprováděli podobné nepředloženosti jako v roce 2013.
Zpět k první světové válce. Kromě milionů lidských životů zničila i velkou část kupní síly peněz. Některé měny, zejména říšská německá marka, byly zcela zničeny hyperinflací. V případě britské libry a československé koruny ztráty nebyly tak zlé. Po válce se ministři financí (Winston Churchill v Británii a Alois Rašín v Československu) pokusili vrátit jejich hodnotu na předválečnou úroveň. Vyvolali proto politiku úmyslné deflace (která je na předchozím grafu jasně viditelná). Britská libra i československá koruna získaly pověst tvrdých měn, ovšem v obou případech následovala hospodářská krize.
Další záporná inflace (peněžní i cenová) následovala po roce 1929 v souvislosti s Velkou hospodářskou krizí – zde je zřejmé, proč se dnešní centrální bankéři deflace tolik bojí. A pak přišla druhá světová válka a masivní půjčování, které pro Británii skončilo státním dluhem v hodnotě 259 procent HDP. A to ještě nebylo všechno, neboť po roce 1945 začalo budování sociálního státu.
Inflace ve 20. století
Dopad budování nákladného sociálního státu na index spotřebitelských cen vidíme zde:
Ve většině vyspělých států byl trend velmi podobný, obvykle ještě horší. Výrazně vyšší inflaci měly například Francie a Itálie. Nižší inflaci mělo Švýcarsko (žádné válečné dluhy) a Německo (většina dluhů byla velkoryse odpuštěna na londýnské konferenci v roce 1953). Československo jednorázově „zrušilo“ své dluhy v rámci pověstné měnové reformy rovněž v roce 1953.
Dluhy za sociální stát a jejich splácení inflačními penězi byly dominantním ekonomickým jevem druhé poloviny 20. století.
Nové století, marné naděje
Koncem 20. století se však zdálo, že začíná nová éra. Po celém vyspělém světě získávala navrch myšlenka nezávislé centrální banky, která má za úkol udržovat inflaci v rozumně nízkých hodnotách. V EU začalo tažení za zdravé veřejné rozpočty a v USA se psaly seriózní články na téma „kam investovat, když federální dluh bude splacen a nebudou už existovat žádné dluhopisy ministerstva financí“!
Pak přišlo 11. září 2001 a série několika válek. O federální dluhopisy najednou nebyla nouze. A o pár let později Velká finanční krize, která postihla Ameriku i Evropu. Všechny tyto události si vyžádaly mohutnou peněžní expanzi. Ta se však dlouho nepromítala do cenové inflace, protože bezchybně fungující mezinárodní obchod působil silně protiinflačně.
Přišel covid a fungování mezinárodního obchodu bylo narušeno. Zároveň centrální banky zaplavily trh likvidními penězi, opět ve smrtelné hrůze z možnosti deflace. Tím byl odstartován cenový růst, který v době psaní tohoto textu (září 2022) pokračuje.
Nabídková a poptávková inflace dnes
Každá základní učebnice makroekonomie rozlišuje mezi poptávkovou a nabídkovou inflací. Poptávková inflace bývá spojována s „radostnými událostmi“: ceny rostou díky hospodářskému růstu, úvěrovému boomu, zvýšené investiční činnosti, případně díky růstu exportu. Mezi další důvody patří růst zadlužení domácností a deficity státního rozpočtu, které se přelévají do růstu cen. (Proto jsou „radostné události“ v uvozovkách.)
Poptávková inflace bývá doprovodným jevem konjunkturní fáze hospodářského cyklu. Ceny sice rostou, avšak příjmy domácností rostou obvykle ještě rychleji, takže poptávková inflace tolik nevadí. Obvykle končí stejně jako konjunktura: recesí. Úvěrový boom je pryč, investiční boom taktéž, na ekonomiku doléhá ztráta poptávky, ceny rostou pomalu nebo i klesají (zejména tehdy, pokud recese přeroste v bankovní či dokonce hospodářskou krizi).
Nabídková inflace – druhý učebnicový typ – je způsobena růstem cen dovážených komodit. Učebnicový příklad: dva ropné šoky, které proběhly v roce 1973 (akce ropného kartelu OPEC, v jejímž důsledky cena ropy vzrostla na čtyřnásobek) a 1979 (v souvislosti s pádem íránského šáha a nástupem islámských fundamentalistů). A samozřejmě, současný plynový šok, který právě prožíváme.
Pokud jde o poptávkovou inflaci, její zdroje nyní vysychají. Růst americké peněžní zásoby se zastavil, česká ekonomika dokonce prochází peněžní deflací. V červenci 2022 objem likvidních peněz poklesl o 5,2 procenta meziročně a dokonce o 5,7 procent ve srovnání s maximem ze září 2021. Tato peněžní deflace se s odstupem zhruba 6 až 12 měsíců promítne do indexu spotřebitelských cen.
Něco podobného platí pro Spojené státy, kde peněžní inflace je prakticky nulová od dubna 2022. Také v případě americké ekonomiky platí, že restriktivní měnová politika se projeví s minimálně půlročním, spíše však ročním zpožděním.
Co dnes svět prožívá – a západní Evropa zvláště – je nabídková inflace. Její důvody známe všichni. Stojí za zmínku, že Rusko začalo systematicky tlumit dodávky plynu (tedy zvyšovat jeho cenu) již na podzim 2021. Nepochybně s cílem „připravit“ západní Evropu na invazi do Ukrajiny. („Když budou mít drahý plyn, vzmůžou se jen na symbolický odpor,“ řekl si Putin.)
Něco málo finanční matematiky (bez vzorečků)
Pro dluhopisy platí, že inflace jednoznačně ničí jejich hodnotu.
Částečnou výjimkou mohou být inflačně indexované dluhopisy, které však tvoří jen malou část celkového emitovaného objemu.
U akcií je to složitější. Peněžní inflace dlouhodobě nafukuje hodnotu akciového trhu, podobně jako ceny zboží, služeb a nemovitostí.
Krátkodobě však akciový trh velmi nelibě nese růst inflace, protože bývá spojen s růstem úrokových sazeb.
Růst úrokových sazeb negativně ovlivňuje hodnotu budoucích diskontovaných příjmů akciových společností (diskontovaný = přepočtený na současnou hodnotu podle časové hodnoty peněz, která se odvíjí právě od úrokových sazeb).
Růst cen tedy souvisí s růstem úrokových sazeb, což souvisí s poklesem cen dluhopisů a akcií.
Rekapitulace
Zopakujme si, co nás o inflaci učí historie a matematika:
• Inflace je především měnový jev; růst objemu peněz (peněžní inflace) předchází růstu cen. • Peněžní inflace může mít různé příčiny: nálezy zlatých ložisek, válečné reparace, masivní mezinárodní dotace, v posledních desetiletích je to však nejčastěji expanzivní menoví politika centrálních bank. • V některých případech může cenový index růst i bez peněžní inflace, pokud například rostou ceny surovin. Hovoříme o nabídkové inflaci. • Inflace ničí reálnou hodnotu dluhopisů, čímž pomáhá vládám financovat jejich dluhy • Růst úrokových sazeb (vynucený inflací) způsobuje pokles tržní ceny dluhopisů, akcií a nemovitostí. • Peněžní inflace je dlouhodobě příznivá pro ceny akcií; pro nemovitosti to platí obdobně. • Cenová inflace však není příznivá pro ceny dluhopisů ani akcií, obvykle ani pro ceny nemovitostí. Je lhostejné, zdali jde o inflaci nabídkovou nebo poptávkovou.
Výhled do roku 2023 a jak investovat?
Výhled do příštího roku společně s vysvětlením důsledků pro investory představím na Colors of Finance v Ostravě. Nenechte si ujít panelovou diskuzi Zabiják peněz jménem inflace, kterou budu součástí. Těším se na Vás!
Filipe, v oblasti digitálních technologií se pohybujete dlouhé roky. Nyní jste také konzultantem silných stránek Gallup. Prozradíte nám, o co se jedná a jak může tento workshop pomoci konkrétně finančním poradcům a lidem, kteří se ve financích pohybují?
Rád říkám věci jednoduše, takže velmi zjednodušená definice je, že tento test pomůže jednotlivci, týmu a celé firmě se vzájemně pochopit. Pochopit naše chování, reakce a postoje. Dodat slova tam, kde cítíme nějaký druh jednání nebo reakce. Uvědomit si, v čem jsem nejlepší a na tom pracovat.
Odborněji řečeno je test silných stránek, neboli “CliftonStrengths Assessment”, metoda společnosti Gallup, která identifikuje jednoduchým online testem naše přirozené talenty. Ty jsou rozděleny do 34 témat, u každého v unikátním pořadí od nejsilnějšího po nejslabší.
Kdybyste měl Vy sám vyjmenovat své silné stránky, které to jsou? A co vše Vám test silných stránek Gallup CliftonStrenghts o sobě samém prozradil?
Kdysi by se mi na tuto otázku odpovídalo špatně, dneska díky testu silných stránek je odpověď jednoduchá 🙂 Moje silné stránky jsou – Positivity, Woo, Communication, Futuristic a Arranger. Opět jednoduše řečeno – přirozené pro mě je se dívat na svět pozitivně, rád potkávám nové lidi a povídám si s nimi (nebo školím / přednáším). U toho neustále přemýšlím o nových příležitostech v budoucnosti a umím vyřešit neřešitelné 🙂
Absolvování testu v roce 2018 mi obrovsky otevřelo oči, největší změnou pro mě bylo to, že je lepší se soustředit na posílení toho dobrého, ne opravování toho, co mi přirozeně nejde.
Jsme finanční konference, proto nám to nedá nezeptat se… Spolupracoval jste někdy s finančním či investičním poradcem? Pokud ano, jaké z toho máte zážitky a zkušenosti?
To je povedená otázka 🙂 Moje manželka totiž začala hned po vysoké škole pracovat jako vedoucí bankovní pobočky, takže téma financí, investic, hypoték apod. jsme měli doslova na denním pořádku. Zážitky tedy jen ty nejlepší 🙂 V mém kruhu mě pak dlouhodobě baví přístup Finanční rodiny Kořených a jejich hra, se kterou pomáhají s fin. gramotností už od útlého věku. Obecně si myslím, že to je téma, které mělo, má a bude mít velkou důležitost, díky tedy za akce jako Colors of finance!
Jak spravujete své osobní/rodinné finance? Investujete a zajímáte se o finanční trhy?
Jedním slovem – společně. S manželkou řešíme jak investice, tak celkové finanční zdraví naší rodiny. Mě osobně baví zkoušení nových věcí, takže si jako laik “hraji” s Bitcoinem a snažím se mít otevřené oči ke všem novým příležitostem.
Od roku 2016 máte na starosti digitální komunitu GUG.cz, která se zaměřuje na vzdělávání Česka v technologiích. Jak jste se k tomuto povolání dostal a jaké aktivity v rámci této komunity pořádáte?
Díky za tuto otázku a srdcové téma! Opět jednoduše řečeno – začal jsem dělat ve volném čase to, co mě baví, tedy jako dobrovolník pořádat vzdělávací akce o technologiích v Ostravě. Pod hlavičkou GUG.cz. Po dvou letech a desítkách větších (třeba konference pro 500 osob) i menších akcí se z dobrovolnické práce stala “normální” práce a já začal objevovat svět komunit, práce s dobrovolníky. Jako komunita pořádáme vzdělávací akce různé formy i charakteru – online webináře, offline konference a workshopy. Poslední dva roky jsme takto pomohli dohromady skoro 20 000 lidí se zdarma vzdělat v technologiích a dovednostech budoucnosti.
Co Vám na Vaší práci dělá radost, případně na jaký svůj projekt z poslední doby jste hrdý a rád byste se o něj podělil s čtenáři?
Největší radostí je pro mě vidět vývoj komunity GUG.cz a sledovat příběhy lidí, kterým pomohla. Řada lidí našla díky novým zkušenostem novou práci. Obrovsky jsme pomohli školám s přechodem na distanční výuku. Několik lidí díky nám začalo pracovat v Googlu, naší hlavní partnerské organizaci. Velkým oceněním je pro nás také projekt Digitální směna (digitalnismena.cz), který aktuálně spouštíme – skoro polovina dospělých v EU nemá dostatečné digitální dovednosti. Pro běžný život i pro práci. A to chceme díky podpoře iniciativy Digital Collective a Google.org změnit.
Z Vašeho životopisu vyplývá, že jste hodně aktivní člověk. Jak zvládáte skloubit svou práci s osobním životem? Daří se Vám to a jak nejraději odpočíváte?
To určitě jsem. Baví mě neustále se vzdělávat, objevovat nové věci. Přiznávám, že byly roky, kdy jsem skloubení práce a osobního života neměl úplně pod palcem. Ale naučil jsem se to a dnes si naplno užívám stavu, kdy jsou všechny části mého života v rovnováze. Je to makačka, ale jde to 🙂 No a nejlepším odpočinkem (pro úplné vyčištění hlavy) je pro mě tenis, který jsem hrál závodně a po dlouhých letech jsem se k němu opět vrátil (a musím tady poděkovat Robertu Vlachovi, který mě po 17 letech vytáhnul na kurt :)).
Co se Vám vybaví, když se řekne „Colors of Finance“?
Finance, novinky, informace, lidé a rozvoj. A taky Ostrava!!! 🙂
Proč by si návštěvníci neměli nechat uniknout konferenci Colors of Finance?
Protože to bude akce nabitá zajímavým obsahem, inspirativními lidmi. Na jedinečném místě a s tolika příležitostmi, které by jinak sháněli celý rok. Těším se na viděnou 🙂
Jak často a jaký je proces „ladění“ investičních modelů ve fondech ARTS?
Základním principem filozofie našich fondů je především dlouhodobé investování, jednoduše řečeno – běžíme maraton, ne sprint. Systém, který řídí naše fondy, je postaven na základě algoritmů bez zásahu člověka, tedy emocí. Denní přehodnocování pozic ve fondech a týdenní správa akciové kvóty. Dlouhodobým cílem je vyhnout se hlubokým propadům a nijak neomezovat výnosy.
Došlo k nějaké úpravě kvantitativních modelů po tržních dopadech kovidu nebo se snažíte do modelů nezasahovat vůbec?
Od zavedení prvního mandátu v roce 2003, kterým byl fond C-QUADRAT Total Return Global AMI, se náš systém výrazně nezměnil. Databáze se neustále rozšiřuje, ETF se stále častěji využívají jako nástroj pro dosažení kvalitních a dlouhodobých výnosů, ale filozofie a zásady se nemění. Covid Krize je z pohledu dlouhodobého investora velmi malým oknem pro to, aby tomu věnoval zvýšenou pozornost.
Jak se vypořádáváte s požadavky na ESG?
Jak C-QUADRAT Investment Group, tak ARTS Asset Management jsou již několik let klimaticky pozitivní a slovo udržitelnost pro nás není povinností ze strany regulačních orgánů. Na tento trend a změnu jsme připraveni, průběžně přizpůsobujeme naši databázi a investiční zaměření směrem k ESG, ale rozhodně to pro nás není marketingový nástroj. Kromě iniciativ, které podnikáme v rámci projektů mimo naši činnost, se snažíme vzdělávat poradenské firmy v oblasti ESG, aby byla hodnota tohoto typu investování stoprocentně pochopena.
Připravujete v nejbližší době nějakou fondovou novinku?
V oblasti fondů se zaměřujeme především na zdokonalování a udržování naší dlouhodobé filozofie a strategie. V naší dílně přibyla řešení na míru pro partnery se specifickými požadavky nebo pro správu jednotlivých stategií. Správa portfolia poradcem je v retailu již trendem, ale ne každý se zaměřuje výhradně na investice, což může být pro větší firmy rizikem z hlediska reputace. Proto se snažíme poradcům zjednodušit práci tím, že je spravujeme pomocí jimi navržených řešení.
Proč by si návštěvníci neměli nechat uniknout konferenci Colors of Finance?
Samozřejmě mnoho zajímavých řečníků a témat, která každého posunou. Nemluvě o networkingu.
Jako první směnárna v České republice, a jedna z mála na celém světě, nabízí podporu bleskově rychlých a levných plateb Bitcoinem přes Lightning network, které uživatelům výrazně urychlují a zlevňují proces směny.
S pomocí mobilní aplikace Anycoin (dostupné na App Store a Google Play) mohou uživatelé pohodlně spravovat svůj Anycoin účet a platit Bitcoinem přes Lightning network.
Zákazníci, kteří nemají vlastní peněženku, si kryptoměny mohou ponechávat přímo na Anycoinu a nemusí se bát o jejich bezpečnost, na které si zakládáme. Pro držení větších částek se ale obecně doporučuje vlastní, ideálně hardwarová peněženka typu Trezor.
Velmi oblíbeným nástrojem pro ty, co investují pravidelně, je na Anycoin.cz funkcionalita automatických nákupů libovolné kryptoměny, která na základě trvalého příkazu z banky umožňuje průběžně investovat, nehledě na aktuální cenu aktiva.
Anycoin nabízí účty vhodné pro jednotlivce i firmy. K dispozici je našim uživatelům pohotová podpora v českém jazyce na telefonu i emailu.
V současné době připravujeme také několik novinek, které našim uživatelům představíme právě na konferenci Colors of Finance. Určitě se máte na co těšit.
Co se Vám vybaví, když se řekne “Colors of Finance”?
Úspěšná konference ze světa financí, kde máme příležitost představit naše služby a produkty.
Proč by si návštěvníci neměli nechat uniknout konferenci Colors of Finance?
Tuto konferenci byste si neměli nechat ujít, protože máte jedinečnou příležitost setkat se s lidmi z oboru financí a dozvědět se spoustu novinek z tohoto odvětví.
Na otázky odpovídal Ing. Marek Kyrsch, jednatel společnosti Anycoin
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
